Alžběta Josefy

Bio

Alžběta Josefy (* 1984) je dlouhodobě fascinována malířskou podstatou věcných stavů. Nejprve to byl zájem o vnější jevové stránky předmětů a figur. O to, jak se za určitých, proměnlivých podmínek (např. světelných, barevně reduktivních apod.), jeví to, co tyto „věci“ reprezentuje v rámci naší pozornosti, čím zasahují náš zrak a skrze něj pohyb našeho reflexivního vědomí. V obrysu hmot i v materiálu povrchů. 

Fenomény situací jako materializované a dematerializované malířské etudy se postupně převracely v zájem o vnitřní podstatu toho, co stojí za vnějším tvarem. Autorku začaly zajímat zadní strany, vnitřní záhyby a jádra problémů, z nichž ve skrytu a zastřenosti klíčí to, co je pouze částečně spatřeno a nahlíženo naší smyslovou zkušeností. A mluvíme-li o „jádru“ a procesu „klíčení“, pak lze celý tento nový zájem Josefy analogicky přirovnat ke zkoumání vztahů mezi předpoklady a realizacemi toho, co nazýváme formami, a to z hlediska předpokládaného „života“ uvnitř hmoty. 

Právě tyto principy – zrod a zánik – spojované s živoucími organismy, jsou malířsky rozkrývány kdesi v hlubině malířských hmot. 

Obraz se pro Alžbětu Josefy stává vztahovým polem latentních dějů, kterým je nutné propůjčit formu, aby se vyjevily lidskému zraku. Protože se jedná o děje uvnitř malířských hmot (barvy jako konkrétní matérie), postupuje autorka metodicky a asociačně zároveň.