Pavel Korbička

Bio

Pavel Korbička (*1972, Brno) vystudoval AVU v Praze (1992–1998: Ateliér socha-prostor-instalace prof. Stanislava Kolíbala; Ateliér konceptuálních tendencí prof. Miloše Šejna). Korbička se své práci zabývá úvahami o prostoru a možnostmi jeho percepce, přičemž hlavním vyjadřovacím prostředkem je mu světlo. Zajímá ho jím odkrývat nejen skryté řády a významy konkrétních míst, ale i vpisovat do nich prostory zcela nové, které s nimi vytváří synergii nebo naopak mění perspektivu pro jejich vnímání. Vychýlením prostoru dochází k narušení symetrického vnímání a stává se zdrojem psychofyzické nerovnováhy. Součástí jeho úvah o prostoru jsou také záznamy pohybu tanečnice redukovaného do podoby souvztažných světelných linií, jehož tvar je vždy výrazem konkrétních prostorových omezení.
Vystavuje od roku 1990 u nás i v zahraničí, z toho samostatně od roku 1998 a je zastoupen v českých i zahraničních soukromých a veřejných sbírkách. V roce 1995 byl vybrán za ČR na „European Projects for Young Artists – GERMINATIONS IX“, v rámci něhož absolvoval rezidenční pobyt v Delfách a výstavy ve Francii a Lucembursku; v roce 2006 realizoval v rámci sochařského sympozia ve Schwerinu kovovou plastiku Fáze koule, která je trvale umístěna v sochařském parku Zámku Willigrad; v letech 2015-2017 a 2022 získal tvůrčí stipendium Ministerstva kultury ČR; v roce 2019 absolvoval umělecký rezidenční pobyt ve SCOPE v Berlíně, v rámci něhož realizoval trvalou světelnou instalaci Strukturace prostoru a v roce 2020 získal roční tvůrčí stipendium Pollock-Krasner Foundation v New Yorku. Mezi jeho další trvalé realizace v architektuře patří např. Nepravý úhel (2008) ve schodišťové hale Domu pánů z Kunštátu brněnského Domu umění nebo Kompozice K (2022) na fasádě Galérie Jána Koniarka v Trnavě. Účastnil se mezinárodních festivalů světla, jako např.  SKYWAY v polské Toruni (2011), Biela noc v Bratislavě (2017) nebo Signal Prague (2019). Působí jako docent v Ateliéru prostorové tvorby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.