0

Žádné produkty v košíku.

Prolínaní světů

Prolínání světů

Vzniku čehokoliv nového předchází vždy konfrontace dvou a více stran různé polarity. Okamžik mezi takovou konfrontací a zrodem je jedinečný moment plný napětí, vzruchu, bouří či magie.
Příčinou touhy po zmíněných úkazech se v jednom čase a prostoru prolnou světy dvou příbuzných tvůrců.

F. Antonín Skála a Tomáš Skála představují své sochy, objekty, video-projekci ale i další média. Vše na vlastní oči v galerii Trafačka.

Tomáš Skála (*1987)

Když jsem se zamyslel nad dosavadní tvorbou Tomáše Skály, došlo mi, že v jejím vývoji došlo k výraznému přelomu a hodilo by se ji rozdělit do dvou etap. A sice před a po Islandu. Už u prvních věcí, které jsem od Tomáše viděl, mne ohromovala neuvěřitelná dávka trpělivosti a píle, s jejichž pomocí se vypořádával s mnohdy až zbytečně komplikovanými úkoly. Ty si však mírně sadomasochisticky zadává výhradně on sám. Jeho ranné práce na mne působí dojmem, že se při jejich vymýšlení obával, aby mu náhodou nezbyl nějaký volný čas. Už zde se však často zaobírá nitrem věcí. Někdy vnitřní struktury zcela odhaluje (letadlo – Aircraft), jindy ukryté děje pouze tušíme nebo vnímáme v proměnách na povrchu objektů. Ve velké míře se nechává inspirovat přírodou, jejímuž detailnímu studiu se rád oddává.

Stáž na Islandu na podzim r. 2011 byla, dle mého názoru, zcela zásadním momentem ve vývoji Tomášovy tvorby. Zdá se, jakoby se zájem o nitro hmoty proměnil v zájem o nitro duchovní. Jakoby mytická krajina vnutila Tomášovi svoje příběhy. Rozlehlé pusté krajiny zaměnitelné s povrchem vesmírných planet se stávají dějištěm legendy o lovci, jenž si není jist, zda není sám svou kořistí. Série kreseb, animace a objekt na téma Skuggabaldur dávají tušit, že podobně jako dříve Tomáš pronikal do mnoha struktur pod povrchem věcí a organismů, nyní se zanořuje do pletiva legendy, aby v ní nacházel stále nové zdroje inspirace. V kombinaci se stále týmž nadšeným technologickým experimentátorstvím tak vznikl objekt zpodobňující postřelenou lišku v nadživotní velikosti. Rána však nepřišla zvenčí, ale z nitra jejího těla, jak se můžeme dovtípit, pokud nahlédneme do světelné instalace uvnitř jejího trupu. Podobně jako zde, i v případě kresebného cyklu Thylacine, hledá Tomáš techniku, která nejenže mu umožní zcela vystihnout jeho představu, ale zároveň ji sama o sobě ještě umocní. Fotografické koláže částečně složené i z nasnímaných prostorových modelů použil jako podklad pod kresbu. Její podoba často přetváří tvarosloví fotografie ve zcela nový význam, který je však zpodobněn jinak, než je obvyklé. Celek tak, přes svou přísnou realističnost, působí lehce znepokojivým dojmem.

Právě tento duchem protknutý naturalismus je pak, dle mého názoru, tím nejpodstatnějším a nejobdivuhodnějším rysem Tomášovy práce a zároveň tím, co ho více sbližuje s prototypem předmodernistického umělce, než se současným píártmanageringem. Přeju si, aby mu jeho dosud nezlomný individualismus ještě dlouho sloužil.

František A. Skála, září 2012, Praha

www.cargocollective.com/tomasskala

F. A. Skála (*1984)

Pokud byste neznali tvorbu ani osobnost Františka Antonína Skály a viděli byste jeho dílo poprvé, propadnete nejspíš v naprostý údiv, jaký že to shledáváte předmět, případně ve které době dílo vzniklo? Pokud pak vůbec ještě v tomto světě.

František přebírá tvarosloví výrobků či strojů běžně vyráběných průmyslově a vytváří z nich zcela nové předměty s vlastní aurou. Aurou minulých časů, kdy každý produkt byl originál zrozený z rukou mistra, a jež sériová výroba spolu s mechanizací hladce pohřbily. V díle F. A. S. však nenajdeme úzkost z tohoto faktu, ale naopak. Danou problematiku řeší osobitým humorem, až by se zdálo, že předměty civilizace s nadšením shledává poprvé.

Ovšem, nezůstal by nad tím údiv, kdyby to byly jen pouhé řemeslně zpracované repliky předmětů. Franta svým dílům přikládá zcela nové funkce a překvapivé významy. Pro svou geniální jednoduchost se lze při bližší pozornosti rychle dovtípit jejich pointě.
Ve Františkově práci nelze rovněž opomenout velkou zručnost, technickou vynalézavost a brilantní grotesku pro něj tak typickou.

Za zmínku stojí například Nákupní košík, jímž lze vykonat nákup s efektivní kombajnovou účinností. Velký pluh zajede do kýženého regálu, zboží pak padajíce skrz trychtýř zaplňuje kapacitu objemného košíku. Po vytěžení surovinových zdrojů lze lehkým zatáhnutím páčky nákup elegantně vyklopit ven.

V další práci – sadě mechanického nářadí „BRUEGHEL“ zpodobňuje současné nástroje pro mechanické opracování dřeva, které vytváří opět ze dřeva. Ovšem formou, kterou bychom přiřadili k lidové tvorbě ne pozdější než 19. století, kdy si řezbářští mistři o brusce, dremlu či přímočaré a motorové pile mohli nechat jen snít.

Křepelčí klítka ala galerie Birdzí, honosící se současným uměním rozměrů vyhovujícím křepelkám. Křepelky korzující mini- výstavním prostorem evokují otázku: na kolik je umění skutečně důležité pro tento svět?

Pozoruhodná je i jeho série s názvem Futrály, při jejímž vzniku rozštěpil svou osobu na množství alter-eg: prvním byl náročný a excentrický zadavatel toužící po mimořádném díle vysoké užitné a estetické kvality, na straně druhé stála řada vykonavatelů, od designéra po sochaře či architekta. František se vyžil ve všech zmíněných rolích a výsledkem byly tři objekty (futrály) důmyslně skrývající střelnou zbraň, elektrickou kytaru s kombem a plastický portrét milované dívky. Futrály jsou z nejrozličnějších materiálů, z nichž každý má své opodstatnění v užitné i symbolické rovině.

Další část jeho tvorby patří tajemným ptačím motivům, ke kterým se po dlouhou dobu periodicky vrací. Možná právě ptáček na bidélku byl v dětství jeho prvním plastickým výtvorem iniciujícím jeho sochařské směřování.

Nejfrekventovaněji zpracovávaným materiálem ve Františkově tvorbě je dřevo a kov, který různým způsobem povrchově upravuje či citlivě kombinuje s dalšími materiály.

Při hlubším zamyšlení nad jeho prací vyvstanou v divákově mysli pojmy jako: autentičnost, folklor, materialismus, výroba, příběh věcí, radost z tvořivosti, duchovní kvality a návrat zaniklých hodnot. To vše v syntéze pojímající minulost i přítomnost.

Tomáš Skála, srpen, Praha

www.faskala.carbonmade.com


PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ – Vernisáž

20. 9. 2012 | 18.30

Trafo Gallery, Kurta Konráda 1, Praha 9 – Libeň


PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ – Afterparty

20. 9. 2012 | 21.30

Studio Trafo, Čerpadlová 536/4b, Praha 9 – Vysočany


PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ – Výstava

21. 9. 2012 – 5. 10. 2012%3